Jak šel Honza do světa

Cíl: uvědomění si archetypálních kořenů, porozumění odlišnosti mezi

kulturami.

Klíčové kompetence: kognitivní kompetence ­ kulturní identita (uvě–

domění si vlastního „kulturního závaží“ ­ kulturního já), poznatky o cizí

kultuře (přiblížit se způsobu myšlení v cizí kultuře, správně analyzovat cho–

vání příslušníka cizí kultury, uvědomit si rozdíly mezi vlastní a cizí kultu–

rou); behaviorální kompetence ­ umění interkulturní komunikace (schop–

nost komunikovat bez komunikačních šumů a nedorozumění), schopnost

kooperace (respektovat ostatní, pochopit svoji roli v týmu).

Cílová skupina: skupinově, 6–12 účastníků (menší skupina je vhodněj–

ší pro intenzivní práci), od 15 let, interkulturní skupina výhodou.

Čas: 60 minut.

Pomůcky: papír, tužky, pastelky.

Postup: Trenér uvede situaci krátce promluvou o významu pohádek pro

pochopení odlišnosti mezi kulturami. Účastníci se rozdělí podle příslušnos–

ti k jedné kultuře. Pokud se jedná o kulturně homogenní skupinu, trenér vy–

tvoří např. trojice. Pracovní skupinky by neměly být příliš velké (max. 3 lidé).

Posléze vyzve účastníky, aby zachytili scénář pohádky (případně mýtu)

typické pro jejich kulturu. Scénář by měl zachytit hrdiny, motiv, zápletku,

rozuzlení a vrchol. Znázorněn může být slovně či kresbou.

Po cca 25 minutách pracovní skupiny prezentují svůj scénář ostatním. 

Diskuse (vyhodnocení): Trenér facilituje diskusi v tom směru, aby

účastníci odkrývali skryté archetypy národních pohádek. Hledají příčiny

chování postav, vysvětlují ostatním motivy jednání a zápletky příběhu. Po

skončení základní diskuse lze navázat porovnáním a hledáním stejných prv–

ků a odlišností mezi prezentovanými národními pohádkami. 

Pohádky jsou nevyčerpatelným zdrojem kulturního poznání. Ukrývají

v sobě archetypální vzorce chování, které jsou příznačné pro danou kulturu. 

194